Studium game designu v Belgii: „Za pár měsíců jsem postavil základ vlastní hry“

Studium v zahraničí už dávno není nedosažitelný sen. Pro Martina se stalo realitou, která mu změnila pohled na svět i na vlastní budoucnost. Vydal se do belgického Kortrijku studovat game design na univerzitě Howest, jednom z nejuznávanějších programů Digital Arts and Entertainment v Evropě. Jak to zvládl a co by poradil ostatním?

Proč právě Belgie a Howest?

Když se Martin rozhodoval, kam po střední škole, Česko bylo ve hře, ale touha po něčem víc zvítězila. „Osamostatnit se, řešit věci, které bych doma nemusel, a otevřít si oči, to byl hlavní motor,“ vzpomíná. Howest patří ke světové špičce ve výuce herního designu a vývoje her a přitahuje studenty z celého světa. A to všechno v Belgii, která je pro studenty z EU jednou z finančně nejdostupnějších destinací v Evropě.

Od teorie k funkční hře za jeden semestr

Mnoho studentů se bojí, že první roky na vysoké škole budou jen o nekonečné teorii. Na Howestu je to jinak. Praxe od prvního dne: škola klade důraz na samostatnost a vyučující jsou lidé z praxe, kteří pracovali na velkých herních titulech. Rychlý progres: „Přijde mi neuvěřitelné, že po pár měsících už bych byl schopný vytvořit funkční hru nebo její základ,“ popisuje Martin svou zkušenost z druhého semestru, kdy studenti pracují na skupinových projektech.

Podívej se na celý Martinův příběh v rozhovoru

Život v Kortrijku: komunita a bezpečí

Kortrijk je malebné město u francouzských hranic, které Martin popisuje jako ideální místo pro studium. Je bezpečné, klidné a protkané mezinárodní atmosférou. „Nikdy předtím jsem nebydlel úplně sám. Tady mám vlastní pokoj a skvělé spolubydlící. Všichni jsme na stejné lodi, což v začátcích hrozně pomáhá,“ usmívá se Martin.

Přijímačky bez stresu a pomoc s přihláškou

Přijímací řízení na Howest nebylo o drcení faktů, ale spíš o motivaci a včasném dodání potřebných dokumentů. S celým procesem od výběru školy až po odeslání přihlášky pomohla Martinovi agentura StudyCare. „Bez agentury by to bylo mnohem složitější. Měl jsem jistotu, že na nic nezapomenu a že mi žádný termín neuteče,“ hodnotí spolupráci.

Závěrem: má smysl do toho jít?